Jak to všechno vzniklo?

 To jsme takhle jednou na podzim roku 2001 s Rikim lisovali Keltskou kuchařkou a napadlo nás, proč vlasně my dva, fenomenální kytarista a houslistka, spolu nehrajem v nějaký kapelce.

 Riki tvrdil, že sehnat dobrýho basáka neni jen tak, sehnat basáka i bubeníka do začínající  kapelky by bylo sakra těžký a sehnat basáka, bubeníka a zkušebnu v naší situaci zhola nemožný.

 No a takhle to dopadlo. Basák (dle mýho názoru taky fenomenální - a ještě umí hrát, k mýmu velkýmu údivu a obdivu, i na housle!!!) se objevil hned a sehnal přes Jíru zkušebnu kdesi na Bílý hoře. Vcelku pěkná, no ...každopádně lepší než žádná, ale přesto jsme časem s vidinou slibovaný kuchyňky přesídlili do jiný, totiž současný zkušebny v areálu kdoví čeho - nějaký fabriky co dělá cosi s železem (aspoň se tam všude povalujou různý spirálky a odřezky nějakejch kovovejch materiálů...)

 No a bubeníky máme v současný době hned tři.  

Z toho plyne? Dnes už je možný snad uplně všechno...

PVV - Zahradní slavnost na ZAHRADĚ GV 2002

Dne 25/6/2002 se uskutečnilo PVV(tedy První Velkolepé Vystoupení) naší
kapelky.A zde je krátká reportage.
Sraz byl stanoven na 17:00 na metru na Strašnické.Do 17:05 dorazili
kupodivu všichni až na Adama,který byl obelstěn vlastním kalendářem,když mu
tento zlovolně zapsal čas srazu o hodinu později.V důsledku tohoto zjevně
nepřátelského činu se Adam nacházel nejprve doma v Dejvicích,posléze v zácpě
v Praze,neb pohrdl službami MHD a vzal si tágo.Zanechali jsme tedy Rikiho na
místě srazu a vyrazili jsme zahradně slavit do Voděradské.
Zde vládlo bujaré veselí hojně podporované kapelkou,která hrála před
námi.Avšak ta zanedlouho dohrála a já se Štěpánem jsme stáli před nemalým
problémem.Vzhledem k tomu že kytarová sekce stále ještě nedorazila a dámská
sekce ladila kdesi v útrobách budovy,dohodli jsme se,že vytvoříme "the best
of Hakka Muggies" (tzn.nacpeme naše nejlepší momenty do jednoho songu)a
prostě to prostě odehrajeme sami.Leč dámy vbrzku přiqačily a nedaly tak
vyniknout naší rytmické exhibici.V okamžiku,kdy jsme již byli všichni jakž
takž nazvučeni a situace se pomalu stávala trapnou,dorazil Riki,naštěstí i s
Adamem,aby nám překopal celé nazvučení.Po těchto peripetiích tedy mohl začít
historicky první "koncert" Hakka Muggies na veřejnosti.
Začali jsme Old Temple House Reelem,kterýžto se(dle očekávání)vyvedl.Kousek
byl(oproti očekávání)publikem vřele přijat.Postupně
následovali:Havrani,Morrison's Jig,Pán much a jakožto přídavek Svatba v
Glasgow.Diváci spíše přibývali než naopak,což nás poněkud překvapilo.Zvláště
po prvních tónech Svatby byl očekáván mohutný odliv obecenstva.Nicméně
nestalo se tak a proto tedy můžeme PVV považovat za úspěšnou prezentaci naší
hudby veřejnosti.

Pobuďák

Rikiho dodatky:  To tágo byl můj nápad. Kaju se a zvažuji rituální spáchání HaraRiki. Tak dál. Riki nebyl zanechán, alébrž si tuto výsadu tvrdě vybojoval. Ve hře bylo pár cenných minut na přečtení fotorománu... K reakcím publika bych lehce poopravil, že jich několik odešlo a někteří se tvářili dost ..zvláštně. Ale těm, který zůstali, se to líbilo o to víc. (Snad.) Za další: VELKÁ POCHVALA PRO STREJDU ŠTĚPÁNA za odvedený výkon. Příjemné překvapení. Čiliž závěr: Fakt dobrý, spokojenost.

Bereničiny dodatky k Rikiho dodatkům aneb ilustrační studie výrazu diváka:  Co? (hmm, nová kapelka...tak to si rádi poslechneme)...CO?...COO??!!....COOOO?!!!!!.... lebkalebkakřížekkřížekhmyz!!!...ale některým se to snad fakt líbilo.

Rikiho dodatky: A já si opět neodpustím něco málo doplňujících informací, vtipně završených snůškou mých subjektivních pocitů jakož i objektivních fakt a vůbec. Předně: na bicí bez kravského zvonce hrát lze, ne tak na kombo bez napájecí šňůry, jež byla rovněž zapomenuta (vlivem mohutného stresoru, tj. funkce navigátora na sedadle smrti vedle Máji, která bohužel jediná z nás disponuje dostatenčě objemným vozem). Tento nedotatek jsem vyřešil s podivuhodnou gracií, mimořádnou elegancí a až zarážející skromností, která mi tak sluší a je pro mne svým způsobem typická (abych využil mojí oblíbené parafráze Isaaca Asimova). Tak dál. To, že jsme se na tomto festiválku objevili mezi folk a country kapelami (náhradou za HrnceZKredence, kteří jsou žánrově taky dost jinde), nebyla ná(/e)hoda, ale důsledek jisté obsese Jakuba, zaměstance Toulcova Dvora a organizátora. (Původně měl prý vystoupit například i oblíbený band Traband). Nutno zdůraznit, že to nebylo na škodu. Naše vystoupení se líbilo nejen publiku, ale i pořadatelům. (Soudím tak ze skutečnosti, že se nedomáhali navrácení předem vyplaceného honoráře.) Ke mé naprosté spokojenosti dopomohly i ceny občerstvení (čaj za 5,-Kč!), příjemné prostředí Toulcova Dvora a poměrně kvalitní nazvučení. Chtěl jsem vyjádřit zvláštní poděkování panu zvukaři, ale Berenika mi to zatrhla. Nejspíš něco osobního, nevim. A to je vše, milé děti. Pro tentokrát.

Bereničiny Dodatky K Rikiho Dodatkům, tentokrát věcné: Práce pana zvukaře byla téměř perfektní až na to, že zapomněl dát píšťaly do odposlechu a čirou náhodou přeslechl výzvy, aby tak učinil. Hraní proto byla veliká zábava a mám pocit, že jsem nesmírně oživila zejména rytmicky náročnější pasáže tím, že jsem byla neustále mimo (ale ani to nemůžu prohlásit místopřísežně, jelikož jsem se neslyšela). Ale nikdo si ničeho nevšiml, a to je na tom nejlepší.

TADY je Májin Dodatek. Je kyselý a škodolibý, neobjektivní a až tendenční. Můj pokus o jeho nenápadné odstranění byl vyzrazen kolaboranty a tudíž neprošel. Takže je to tu zas. Ach jo.

DODATEK Máji :
 Proč maj sakra všichni z kapely tak špatnou paměť??? Když jsme konečně našli termín pro koncert tak, aby zrovna nebyl Pobuďák v Lysý nad Labem, Riki v Jindřichově Hradci a Šťepán v Americe, začala jsem si doma vydupávat zapůjčení auta... Riki je mi svědkem, že to bylo hodně těžký a hlasitý, ale povedlo se.

 Kytary nebyly příliš nahlas a flétna byla konečně jednou slyšet.Zpěv?Když zrovna nebyl slyšet, zvládlo to za nás naše úžasný publikum:).  Akorát mě mrzí, že jsme pro dokreslení atmosféry předposlední písně nestihli nazdobit stromeček. No, tak snad příští rok...

13.3.03 Klub Prosek - HM, pak dlouho dlouho nic a pak něco od B.
Nutno předeslat, že i když zvuk nebyl zdaleka ideální (vyskytly se problémy
s kabelema a s Májou která pískala), tak byl rozhodně nejlepčí jakej sme
zatim měli. Dejme tomu, že se totéž dá říct o naší hře. Hráli sme s vervou
sobě vlastní, což dokumentoval Strejda schozením jednoho přechodu s
kravákem hned při Templu. Semo tamo by se samozřejmě nějaká ta zanedbatelná
chybka našla (závěr Como poden), ale naše bezbřehé nadšení ji zadupalo pod
prkna proseckého podia. Pravda, Berenika se neslyšela v odposlechu, lidi
neslyšeli Máju a mně nebylo rozumět (snad díky tomu zanikly všechny
přebrepty - aspoň doufám).Koncert jsme výrazně oživili poesií (Svatba),
tancem (pod vedením zkušeného choreografa tančili Destitution Adam s
Rikim), hovory o lásce (Loch Lomond, Como Poden, Svatba, Jezevci a lišky)
ba i hrou klasickou (Riki a Pán much). Novinka v podobě skladby Města -
Plameny (nebo jak tomu Riki řiká) dopadla na výbornou, především podplacený
kotel o přibližně šesti členech si ji pochvaloval (ostatně jako všechny
naše skladby). Jediným hrubým nedostatkem se tak jeví nepřítomnost
"duchovního otce" kapely, J.Draka Kočího, který se želbohu, ač zván,
nedostavil.

Pobuďák

Rikiho dodatky:

 K vlastnímu bezmeznému údivu nemam moc co dodat. Snad jen poděkování Banalitě za pozvání a  Berenice za hadžok.

6.5.03 Hospoda Na Slamníku, Hakka na laskavé pozvání paWouCzech.
Ve víru příprav na zkoušky, maturitu, přijímačky ačástečné zatmění měsíce se nám kupodivu povedlo vylízt zgaráže a spáchat další humorné odpoledne se zpěvy. Juch.
Měl-li by se tenhle kšeft stát standardem našich exhibicí, kvitoval bych to s potěšením. Sešli jsme se s předstihem, nazvučili včas a kvalitně, začali s přiměřeným nevynuceným zpožděním, atmosféra byla velmi příjemná, až bujará, pivo vychlazené, štěstí stálo při nás (zejména když jsem tím pivem polil zásuvku a vůbec nic se nestalo..), zvuk byl perfektní vně i vnitř a četné minely nám byly velkorysým posluchačstvem prominuty.
Takže drobné mrzutosti, třeba jako že nás pan zvukař poslouchal se zjevnou nechutí, lidí mohlo přijít o něco víc, nedbalostí se nezdařilo pořídit záznam, ujelo poslední metro, pročež jsem se domu dostal kolem deváté hodiny ranní a kombo táhnul tramvají, zůstanou zapomenuty.
„Pokapela“ hrála suverénně, s chutí, dlouho a příjemně, čímž důstojně završila večer, takže i po týhle stránce bylo všechno v naprostým pořádku, očekávaný arachnofobní záchvat se nedostavil…
Závěr: podařilo se ověřit hypotézu, že fotoimunoprotekce přípravků není v korelaci s jejich SPF.

18.3.04 Klub Klamovka, k tomuto počinu jsme přizvali Tajné Sumce...no dobře, Slunce, které pozvání bez rozmýšlení (anžto eště nevědělo, co ho čeká) a nečekaně...áno, přijalo.
Historie této akce se započala hluboko v dávných dobách Rikiho gymnaziálních studií... což je pravda, ale nikoho to nezajímá. A tento komentář je strohý, suchopárný, jasný, nepřikrášlený a zejména stručný.
Klamovka: takové malé milé místo s příjemným personálem a dobře zásobeným barem (vzhledem k tomu, že jde o Dům dětí a mládeže..)
"Předkapela": pěkné to bylo, takové rovné, elegantní, zaujímavé na pohled i poslech.. mně celkový vyznění přišlo sympatičtější než třeba v Malostranský Besedě (s Původním Burešem), kde jsem je viděl před tím. Jednoznačně byli nejlepší spolukapelou, s kterou jsme kdy měli tu čest. Takže ještě jednou DĚKUJEME TAJNÉMU SLUNCI ZA ÚČAST.
Pokapela: pěkné to bylo, takové... Tam "venku" to prý nějak šlo, "vevnitř" se ale děly věci. Strejda Štěpán zářil spokojeností nad zapůjčeným bicíma, leč absence nekonvenčnosti jeho vlastní soupravy přinesla i absenci nekonvenčnosti jeho hraní. Riki byl mírně napruzen kvalitou svého zvuku a podle toho se i tvářil a hrál. A tak dál.
Zvuk: Tady si bitípsůchtiví svoji příslovečnou hůl najdou vždycky, nicméně šlo o dobře odvedenou práci profesionála-rutinéra.
Lidi: Tak tentokrát ste nás trochu zklamali, milí mladí přátelé. To, že vás z podlahy a židliček nedokázala zvednout ani jedna z kapel...no tak jo, můžem si za to sami.
Celkem: Jednoznačně dobrý, jediný pihy na kráse byly policejní desátá (čili téměř o půl hodiny zkrácené vystoupení HM) a to nedorozumění ohledně bicích. Totiž ani ne tak to, jako hlavně ta nálada, co kvůli tomu vznikla. Ale nakonec zůstal pouze příjemný pocit z příjemného večera, abych to zakončil hepyendem.

Ty podtržené výlevy představují subjektivní názor Rikiho, zbytek kapely s tím nemusí souhlasit. Ale může.

27.10.05 Music club Guru
Avizovaná projekce "Běžkařů" se neuskutečnila kvůli technickým problémům, za to se moc omlouváme. Možná to vyjde někdy příště. Jinak byl večer plný milých překvapení, moc nás potěšila velmi slušná návštěvnost, skvělá atmosféra a přítomnost několika nečekaných a o to vzácnějších hostů, jinak bývalých členů kapely. Díky všem zúčastněným za velice vydařený večer!